Patní ostruha: Bolest, příznaky a léčba paty krok za krokem

Představte si, že každý krok po ránu připomíná došlap na ostrý kámen. Žádná vymyšlená diagnóza, ale realita pro spoustu lidí, kteří řeší patní ostruhu. Tahle malá kostěná výrůstka dokáže jednoznačně pokazit náladu a běžné fungování. A když zmizí pohodlí i v obyčejné botě, člověk začne pátrat, kde přesně ta ostruha vlastně bolí, proč vzniká a co s ní udělat, aby přestal trpět.

Kde přesně bolí patní ostruha a jak ji rozeznat?

Lidé často tipují, že bolest je přímo uprostřed paty, ale není to tak jednoduché. Nejčastěji ostruha vzniká na spodní straně patní kosti, přesně tam, kde se upíná šlacha podél plosky nohy, odborně plantární fascie. Když se tato šlacha opakovaně přetěžuje – třeba při dlouhém stání, běhu nebo špatné obuvi – v místě připojení kosti začíná růst drobný kostěný výběžek. Zpočátku je nenápadný, ale jakmile se rozjede zánět měkkých tkání okolo, začne pořádná bolest.

Pocitově nejspíš zabolelo hlavně při prvních krocích po ránu, nebo po delší nečinnosti, třeba při vstávání od stolu. Bolest se často popisuje jako ostrá, pichlavá, bodavá nebo pálicí. Překvapivě spousta lidí na rentgenu ostruhu má, ale žádné obtíže necítí – a naopak, někdo má potíže velké, ale výrůstek zatím minimální. Velikost ostruhy tedy nemusí přímo korespondovat s rozsahem bolesti. U některých může pocitové pálení nebo tlak vyzařovat až do okolí kotníku nebo prstů.

Tahle porucha rozčiluje hlavně aktivní lidi, kteří běhají, často pracují ve stoje, nebo mají nadváhu. Ale pravda je, že klidně se objeví i u člověka, který celý den sedí a jen má špatnou volbu obuvi. Klíčem k rozeznání je bolestivý bod na spodní straně paty, na který když zmáčknete, pocitově naskočí nepříjemná bolest jako při natlučení paty o kámen.

Existuje ještě méně častý typ – ostruha na zadní části paty (tzv. Haglundova exostóza), kam se šlacha upíná zezadu. Ta zlobí hlavně sportovce a lidi s vysokým podpatkem. Ale drtivá většina trápení je přímo uprostřed spodní části patní kosti.

Proč patní ostruha vzniká? Rizikové faktory a zajímavé statistiky

Žádná záhada. Patní ostruha vzniká jako reakce těla na drobná, opakovaná mikrotraumata a přetížení fascií. Nejčastěji je problém v tom, že dlouhodobě chodíme po tvrdém povrchu, v nevhodných botách, nebo máme vyšší tělesnou hmotnost, což na plosku nohy vyvíjí větší zátěž. Typicky trápí třeba prodavače, zdravotníky, pošťáky nebo učitele – tedy profese, kde se po nohách nachodíte dost.

Přidává se věk – statisticky se první větší výskyt objevuje po čtyřicítce. Po padesátce už si aspoň jednou na bolest paty postěžovalo kolem 12 % populace, ženy jsou postiženy o něco častěji než muži.

Dalším faktorem je plochá noha či špatná klenba. Pokud je chodidlo utlačené ze strany na stranu, nebo pata při došlápnutí "padá" dovnitř či ven, napětí během chůze a běhu se na plantární fascii přenáší špatně. Překvapivě i lidi s velmi vysokým nártem, tzv. dutým chodidlem, dost ostruhou trpí. Zkrátka, u každého, kdo má poruchu statiky, se to prostě nabízí.

Ale vinu nehoďte jen na svoje boty a váhu. Vinu má i každodenní rutina: dlouhé stání, nošení těžkých břemen, náhlé zvýšení sportovních aktivit bez rozcvičky, rychlé nabírání kil nebo i dřívější úraz nohy. Podle Českého ortopedického institutu se až u 80 % pacientů nedá vypátrat jediný spouštěč. Zajímavé je, že patní ostruha je jednou z nejčastějších příčin bolavé paty – přestihne i záněty Achillovy šlachy.

Z různých studií se ukazuje, že až 70 % těch, kdo mají patní ostruhu, má současně i známky přetížení lýtkových svalů a šlach chodidla, což bolest ještě umocňuje. V jednom výzkumu z USA měli účastníci s nadváhou a vysokou nožní klenbou téměř pětkrát vyšší riziko vzniku patní ostruhy. Vaše chodidla jsou prostě základ celého pohybu – i každý "blbý" krok po papučích doma se počítá.

Jak poznat, že bolest způsobuje patní ostruha?

Teď přichází ta otravná část: jak rozlišit "obyčejnou" bolavou patu od patní ostruhy? První jasný ukazatel je typ bolesti – nejvíc zabolí ráno po probuzení nebo po delším sezení. Jak se noha "rozcvičí" a člověk ji rozchodí, bolest na chvíli poleví, aby se po větší zátěži nebo stání znovu vrátila. Místo je lokalizované – když si zmáčknete spodní část paty, přesně tam ucítíte největší bolest. Často je cítit i ztuhlost a napětí v celé plosce.

Někomu se v pokročilejší fázi tvoří pod patou otlak, nebo lehký otok. Není výjimka, že postupně začne člověk šetřit postiženou nohu, měnit způsob chůze a odlehčovat si, což nakonec vede k bolesti i v dalších částech – třeba v lýtku, koleni nebo kyčli. Výjimkou není ani pálení nebo mravenčení v oblasti chodidla. Když bolest trvá déle než 14 dní, je čas vyrazit za lékařem, který obyčejně na základě typického popisu a rentgenu diagnózu potvrdí.

Jak říká MUDr. Pavel Dufek z FN Motol:

U většiny pacientů lze patní ostruhu bezpečně diagnostikovat podle lokalizace bolesti a typických obtíží při ranním rozcházení. Rentgen slouží hlavně k vyloučení jiných příčin, například úrazu nebo nádoru.

Samotná ostruha ale někdy potíže nezpůsobuje. Proto vždycky záleží spíš na stavu okolních měkkých tkání – právě jejich dráždění a podněcování zánětu startuje problém. Samotný rentgen je tak dobrý pomocník, ale definice příčiny stojí hlavně na vašem popisu potíží.

Co s tím? Léčba patní ostruhy a chytré tipy pro lepší život bez bolesti

Zásadní pravidlo – klidový režim. Nadměrné sportování, běhání, dlouhé stání nebo chození po tvrdých površích bolest spíš zhorší. Než doběhnete pro léky, zkuste ulevit nohám tím, že si dáte chůzi spíš po měkkém a vyhýbejte se chůzi naboso po parketách nebo dlažbě.

Na první místo patří volba správných bot: ortopedická stélka, měkká podrážka a dostatek místa pro prsty. Výbornou službu odvede podpatěnka nebo gelová podložka. V drogerii nebo lékárně je dnes výběr široký, klidně zkuste více typů – každá pata reaguje jinak.

• Protahování lýtkových svalů a plosky chodidla několikrát denně pomáhá od uvolnění napětí a celkové úlevy.
• Studené obklady – led alespoň 15 minut, několikrát denně, neškodí.
• Kratší čas v klidu a zbytečné nechození po schodech zrychlí hojení.
• Některé cviky s míčkem (válení tenisáku pod chodidlem) uvolní napětí na fascie.
• Když je bolest velká, dočasně pomohou volně prodejné léky proti bolesti (ibuprofen, paracetamol), ale dlouhodobě nejsou řešením.

Pokud se stav nelepší týdny až měsíce, lékaři mohou doporučit léčbu rázovou vlnou. Jde o moderní fyzioterapii, kdy terapeut pomocí speciálního přístroje zacíluje mikroimpulzy přímo na místo bolesti. Výsledky jsou skvělé hlavně u pacientů, kteří už vyčerpali ostatní možnosti. Další variantou je aplikace kortikoidní injekce, ale ta se používá spíše v krajním případě, pokud všechna konzervativní léčba selže.

Některé studie ukazují, že až 90 % lidí dosáhne úlevy bez nutnosti operace – ta je opravdu až poslední možností. Důležitou roli hraje trpělivost a pravidelná péče. Pokud máte kil navíc, i snížení hmotnosti o pár kilo znamená pro patu obrovskou úlevu.

Tip na závěr: Investujte čas do správné chůze, výběru bot a pokud vás trápí dlouhodobě bolesti, nebojte se navštívit fyzioterapeuta. Výborně fungují i tejpovací pásky na odlehčení paty – stačí pár tahů a chůze je o poznání snazší. Patní ostruha není konec světa, ale z hlediska životního komfortu je nejlepší začít problém řešit co nejdřív.